Image Image Image Image Image Image Image Image Image

2019 December

Co se děje na Gymnáziu Oty Pavla

By

22/12/2019

3. S v infocentru SÚRAO

22/12/2019 | By |

V pátek 13. prosince 2019 jsme se s paní profesorkou Svobodovou a panem profesorem Černockým vypravili na návštěvu informačního střediska SÚRAO– Správy úložišť radioaktivního odpadu v Praze.

Návštěva předčila má očekávání. Téma radioaktivity mě vždy zajímalo, zdá se mi významné i z hlediska dnešní doby, kdy řešíme klimatickou změnu. V úvodu jsme se dozvěděli, že všechno (i my) je radioaktivní. Je to díky vesmírnému záření. Důležité ale je, že radioaktivitu přijímáme i odjinud a že máme nepřekročitelnou hranici dávky radioaktivity, které můžeme být vystaveni. Poté by bylo zasaženo naše zdraví. V prostoru informačního střediska jsme se mohli díky instalovanému detektoru částic radioaktivního záření na vlastní oči přesvědčit o tom, jak rychle se rozpadá vzorek obsahující izotop americia, že alfa částice je možné odstínit listem papíru a na konci přednášky vyhodnotit počet detekovaných částic alfa, beta i gama.

Přednášející mluvil poutavě, k tomu pouštěl i hezky zpracovanou prezentaci a dokonce i jedno video. V něm jsme se dozvěděli (a myslím, že nás to všechny zajímalo), že úložiště jsou sama o sobě bezpečná. Městům nehrozí poškození, pokud by v jejich okolí byl vybudovaný sklad radioaktivního odpadu.

Na závěr bych řekla, že jsem ráda, že jsme měli možnost se o této problematice dozvědět něco víc a poznat jednu z důležitých oblastí našeho světa.

Amélie Štěpánková, 3.S


Radioaktivita je všude kolem nás, radioaktivnímu záření jsme v průběhu svého života vystaveni všichni, jeho míra závisí na tom, kde žijeme, jak často a na jaké vzdálenosti využíváme leteckou dopravu, jakou profesí se zabýváme. Největším zdrojem radioaktivity u nás je plyn radon, který je i jednou z příčin rakoviny plic.

Radioaktivní odpad vzniká ve zdravotnictví, výzkumných laboratořích, jaderných elektrárnách. Uskladňuje se v sudu o objemu 100 litrů, který se vloží do dalšího sudu o objemu 200 l. Prostor mezi oběma sudy se vyplňuje betonem, větší sud zevně chrání antikorozní nátěr. V České republice se nacházejí tři úložiště nízko až středněaktivního radioaktivního odpadu: Richard, Dukovany a Bratrství. Zatím nemáme žádné hlubinné úložiště pro ukládání silně radioaktivního odpadu, který vzniká v jaderných elektrárnách. Vyhořelé jaderné palivo ještě zůstává aktivní po dobu až  100 000 let. Takové úložiště se musí nacházet nejméně půl kilometru pod povrchem. Výběr vhodné lokality je velmi složitý proces, který v uvažovaných lokalitách často naráží na odpor veřejnosti. Výstavba je finančně velmi náročná, uvažuje se o jejím zahájení kolem roku 2050 a uvedení do provozu nejdříve v r. 2065.

Michaela Šimánková, 3. S

By

18/12/2019

Návštěva Poslanecké sněmovny a Senátu

18/12/2019 | By |

V rámci snahy o prohloubení politologických znalostí navštívily letošní maturitní ročníky první prosincový pátek Parlament České republiky. Za doprovodu profesorky Marešové a Kloučkové jsme se na zhruba čtyřicet minut mohli stát v Poslanecké sněmovně pozorovateli jednání o novele zákona na ochranu zvířat.

Průběhem jednání jsme byli všichni poněkud překvapeni, jelikož takovou míru nezájmu o výklad neprojevujeme ani my, a to za docházku nejsme placeni. Po prvotním šoku mnoho z nás jistě souhlasilo s poznámkou poslance Bendla (ODS), který přirovnal parlament ke zvířatům. Bylo zajímavé pozorovat, jak takové jednání a hlasování probíhá.

Po návštěvě Poslanecké sněmovny Parlamentu jsme se po krátkém čekání přesunuli na prohlídku Valdštejnského paláce, kde sídlí Senát České republiky. Krásnou budovou a její historií nás provedla velice milá průvodkyně, jež svůj výklad dokončila v bývalé luxusní konírně, která byla po revoluci předělána na sídlo senátu, který slíbil, že hlavní sál zůstane přístupný veřejnosti, stejně jako celý palác.

Jsme rádi, že jsme měli možnost pozorovat, jak se tvoří naše politická realita, a také oceňujeme reprezentativní prostory, ve kterých se často bohužel dějí nereprezentativní události.

Matěj Cabadaj (6.S)

By

03/12/2019

Návštěva FBMI ČVUT – projekt „Experimenty vlastníma rukama“

03/12/2019 | By |

V rámci zpestření klasické výuky bylo nám, studentům přírodovědných seminářů, umožněno navštívit Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně. Exkurze proběhla ve dvou termínech, a to sice 6. a 21. listopadu, kdy jsme mohli nahlédnout do nejrůznějších zákoutí výzkumu nejen v oblasti biomedicíny.

Nejprve jsme však byli seznámeni se studijním programem, kde jsme byli informováni o tom, jaké obory fakulta nabízí a jaké jsou možnosti uplatnění po jejich vystudování. Následně jsme se rozdělili do skupin a vydali se vstříc novým poznáním.

Od studentů a profesorů na tamější škole jsme si vyslechli mnoho zajímavých přednášek a také jsme řešili nejrůznější experimentální úlohy. Mohli jsme si ověřit naše schopnosti při podávání první pomoci na figuríně, která projevovala základní životní funkce. Zavedli nás přímo do vědeckých laboratoří, kde jsme připravovali mikroskopické preparáty prvoků, cyanobakterií i řas, a následně je mezi sebou porovnávali. Vyzkoušeli jsme si ovládat naší vlastní myslí počítačovou hru, která napomáhá dětem s ADHD, aby se naučily zůstat soustředěny. Byli jsme seznámeni s EEG signálem, co jej ovlivňuje, jak se zaznamenává a co všechno z něho lze vyčíst. Dozvěděli jsme se o problematice antén, které se využívají v mobilních telefonech. Pochopili jsme praktický význam 3D tisku v oblasti medicíny, díky němuž mohou vědci tisknout i živé tkáně, a také nám bylo umožněno navrhnout si vlastní 3D objekt. Díky chromatografii, během níž jsme oddělovali dvě složky krve, hemoglobin a vitamin B12, jsme s překvapením zjistili, že krev není pouze červená.

Díky této exkurzi jsme získali nové podněty k přemýšlení o tom, kam můžeme v budoucnu směřovat, co je možno na fakultě studovat a jaké možnosti se nabízejí absolventům v daných oborech. Návštěvy vysokých škol v rámci gymnaziálního studia by rozhodně neměly být opomíjeny.

Eva Fojtíková a Eliška Bártová, 3. A