Image Image Image Image Image Image Image Image Image

2020 January

Co se děje na Gymnáziu Oty Pavla

By

20/01/2020

Sportovní lyžařský kurz 2.S

20/01/2020 | By |

Hned po prázdninách, 5. ledna, jsme vyrazili na lyžařský kurz do Špindlu pod vedením pana profesora Dostála. Cesta autobusem byla více než zelená. Ne že by nám semafory přehnaně svítily zeleně, ne, to krajina byla zelená. Louky jako v dubnu, okolí jako by se zrovna probouzelo ze zimního spánku… Prober se, přírodo, je začátek ledna! Však ona za to příroda sama nemůže. Ale to už bych tu začala psát o důsledcích globálního oteplování a negativních činech člověka a to… Řekněme, že to s naším lyžákem nesouvisí…, i když souvislosti se samozřejmě dají nalézt všude, aneb „Všechno souvisí se vším“, no ne?

Zpět k lyžařskému kurzu. Autobus zastavil před sjezdovkou a my se po ní neochotně museli vydat nahoru; tmou k naší chatě Horalce.

První čtyři dny se lyžovalo. Tři družstva si lyžovala podle svého a musím říct, že podmínky byly více než dobré. Aspoň první tři dny; ten poslední jsme si totiž hromadně zahráli na zmoklé slepice. Teda spíš zmoklé slepice v lyžařských brýlích. Zpět do kurníku jsme se tudíž vrátili o něco dříve než obvykle.

Další den už na nás čekala dlouho slibovaná túra. „Já jim dám procházku,“ říkal pan profesor Dostál, „to bude celodenní vysokohorská túra!“

A taky že byla. Výhled byl podobný, jako když se nacpete do sauny s parním nárazem. Žádný. Právě kvůli tomu se plán značně změnil. Místo šlapání po hřebenech jsme šli okruh ze Špindlerovky přes Petrovu a Moravskou chatu. Na konci dne jsme byli zničení, ale stejně nám to nebylo nic platné.

Bylo ráno 11. ledna a my se ještě před odjezdem vydali na jednu „vysokohorskou túru”. Ale byla značně kratší, navíc nám přálo počasí. Panoramata byla nádherná, všude kolem zelené jehličnany, modré nebe a zasněžené kopce v dáli. Slunce nám hřálo do zad. Všichni známe to přirozené ticho přírody přerušované jen zvukem vleku a křupáním sněhu pod nohama…

Ale ve Špindlu bylo fakticky krásně.

Rožková Alena 2.S (a spol)

By

08/01/2020

Zahraniční lyžařský zájezd do Alp

08/01/2020 | By |

  1. – 14. 12. 2019 se část tříd 4.S, 2.A a 3.A zúčastnila lyžařského zájezdu do rakouského Saalbachu – Hinterglemmu.

Vše začalo větrného úterního odpoledne, kdy jsme se v počtu 40 studentů shromáždili před autobusem společnosti CK OK, kam jsme naložili sebe i svá zavazadla a vyjeli jsme.

Na chatu jsme dorazili pozdě, takže jsme se jen vybalili, poslechli si pár informací a šli spát.

Další den jsme se už ráno vypravili na svoji lyžovačku či prkeňačku. Podle tříd jsme se rozdělili k instruktorům, se kterými jsme lyžovali, prknovali a vyvažovali papoušky.

Po návratu na chatu a večeři následovala zajímavá přednáška a po večerce už všichni kulišáci i kulišačky vzorně spali.

V podobně pohodovém duchu se nesly i další dny našeho zájezdu až do soboty odpoledne, kdy jsme se opět naskládali do autobusu a odjeli domů do Prahy.

Zájezd byl skvělý a celému instruktorskému týmu za něj děkujeme.

Ema Kándlová, studentka 4.S

By

08/01/2020

Nikolas Winton: Ztělesnění lidskosti

08/01/2020 | By |

Dne 13. 12. 2019 se věkem středoškolská část gymnázia zúčastnila v radotínském kině programu Nikolas Winton: Síla lidskosti. Větší část tvořil dokument o nezištném konání nenápadného anglického mladíka, v druhé části programu pan Zdeněk Tulis, jeden z tvůrců filmu, odpovídal na otázky a zmiňoval zajímavé podrobnosti o výjimečné osobnosti. Nikolas Winton před vypuknutím 2. světové války zachránil z Československa 669 dětí. Za svou prohru považoval nevypravení posledního, největšího transportu s 250 dětmi, protože v září, kdy měl vlak vyjet, vypukla válka a hranice se uzavřely. Zaujalo mě, že byl sir Winton natolik skromný a slušný člověk, že považoval tuto úžasnou záchranu jen za malou a zanedbatelnou část svého života a neřekl o tom ani své manželce. Ta dokumenty související s touto neuvěřitelnou akcí objevila na půdě čistě náhodou. Ani samy zachráněné děti dlouho nevěděly (celých 50 let!), kdo je zachránil. Mysleli si, že to byla nějaká velká mezinárodní charitativní organizace. Jakmile se Wintonovy děti, zachráněné děti, dozvěděly, kdo jim pomohl, změnilo jim to život. Začaly mít pocit, že mají dluh za svůj život a začaly tento dluh splácet dobročinnými aktivitami. Velmi dojemné bylo setkání Wintonových dětí v TV studiu se svým zachráncem (pro kterého to bylo překvapení).
V jednom z rozhovorů sir Winton zmínil, že v životě jsou důležité dvě věci: etika (obyčejná lidská slušnost) a umění kompromisu.  Tato moudrá slova jsou neustále aktuální.

Byl to také člověk plný životního elánu: když řídil ve svých 100 letech, vzali mu na 5 let řidičský průkaz a on byl nešťastný, co bude těch dalších 5 let tedy dělat…

Tento vzácný člověk zemřel 1. července 2015 v úctyhodném věku 106 let.

Film (i následné vyprávění) nás velmi zaujal a zanechal v nás silnou citovou stopu. Jak to zmínil Václav Havel po setkání s N. Wintonem: jeho pozitivní vyzařování (i v této zprostředkované formě) funguje a mění životy.

Ester Horálková, 3.S

 

By

07/01/2020

Konec roku 2019 s Columbellou

07/01/2020 | By |

18. prosince v 18:00 vystoupila Columbella se svým vánočním programem v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle. Koncert byl do jisté míry tradiční, tedy veselý, pestrý, a věřím že i vydařený, do jisté míry ale novátorský. Novinka se týkala závěru… Více