Image Image Image Image Image Image Image Image Image

gop

Co se děje na Gymnáziu Oty Pavla

By

15/07/2019

Sára Kousková, absolventka Gymnázia Oty Pavla 2018, byla jmenována do WGCA All-American Scholars!

15/07/2019 | By |

Do WGCA All-American Scholars jsou zařazené golfistky, které splňují náročné studijní univerzitní scóre a zároveň absolvovaly v sezóně minimálně 50% sportovního programu (tedy odehrály více než 50% turnajů). Více ve zprávě:

https://texassports.com/news/2019/7/8/womens-golfs-cooper-kouskova-named-wgca-all-american-scholars.aspx

Naší Sáŕe gratulujeme, přejeme krásné léto s golfem a úspěšný srpnový start již do 2. ročníku Univerzity v Texasu.

Jana Hrkalová

By

15/07/2019

O tom, jak COLUMBELLA netrpí okurkovou sezónou ani o prázdninách, aneb milujte se a množte se

15/07/2019 | By |

Plamínek lásky zapálený na sborovém výletě do Moravské Třebové se rozhořel a naplno vybuchl na den památky mistra Jana Husa. Ano, slečna Bára Chvojková(soprán, housle) vstoupila do manželství s panem Mikulášem Všelichou (tenor, kytara). Neboť jejich horkou lásku vzájemnou doplňuje společná vroucí láska k hudbě, pozvali mladí manželé na svou veselku (nedaleko Sedlčan) i několik představitelů sboru, jenž nepochybně zásadně pomohl k jejich seznámení.

Vedle překrásné nevěsty se skvěle vyjímaly dvě vílí družičky ve žlutých romantických šatech, vizuálně si velmi blízké sestry Bendíkovy, Barunka (alt) a Bětka (alt). Tyto dvě fotogenické družičky zafungovaly též jako sudičky. Hledáček několika obětavých fotografů (například pana Strejčka z Club kina v Černošicích, či Štěpánky Moudré (flétna, saxofon, zpěv), nebo Praotcův) zachytily obě žluté dámy nad kolébkou, respektive kočárkem Olivera, synka to Jana Steidla (bas, kytara). Aby byly zmíněny všechny hlasové skupiny, je třeba uvést i nepřeslechnutelného pana Petra Kočiše (tenor, kytara). Tímto ještě jednou za pozvání děkuje i na svatbě přítomná sbormistryně Columbelly.

Svatba byla krásná, veselá, hudební i duchovní. Ceremoniál před kukuřičným polem provedl a krásným moudrým proslovem doprovodil fousatý farář, horkým letním vzduchem se propalovaly dvoje housle s Mišíkovou Variací na renesanční téma. Oba muzikanti i s kytaristou potom živě doprovodili tanec novomanželů a jejich rodičů. Muzika nás pak provázela celý večer, hrálo se a zpívalo všechno možné. Kytary drnčely, vzduchové sloupce se chvěly, hlasivky se napínaly. Zněla i hudba reprodukovaná.

Závěrem dovolte, abych za celou Columbellu popřála novomanželům vše dobré. Život plný harmonie a porozumění. Prostý disonancí. Prostoupený radostí, světlem a hudbou. Naplněný dobrou prací i zábavou. Prostě požehnaný.

Michaela Šreinová

By

01/07/2019

Literární exkurze ve mlejně

01/07/2019 | By |

Na „Literární exkurzi ve mlejně“ se celé tři dny četlo, psalo, hrálo divadlo, a to činohra a stínové divadlo, psala se próza, recitovaly se verše, kladly se otázky za dětskou postavu a odpovídalo se za jejího otce, sledovaly se a rozebíraly filmy, vytvářely se fotoreportáže atd. Studenty to natolik vyčerpalo, že když byli požádáni, aby něco o akci napsali, vyplodili toto. Může to být pokládáno za důkaz jejich tvořivosti, či za nepřijatelnou náročnost jejich pedagogů vedoucí k dočasné ztrátě příčetnosti?

Flossmanův mlejn

Kdysi dávno, když ještě nebyly mobilní telefony a železnice se netáhly po celém povrchu naší země, se třicet přeživších po prohrané válce snažilo najít úkryt před nepřátelskou vyhlazovací jednotkou. Poslední oddíl armády české se tedy pod vedením plukovníka Bořkovce skryl podle pověsti někde poblíž Šumavy. Generál Slate nařídil popravu všech rukojmích a všech protestantů, čímž zahnal poslední zbytky odboje hluboko do lesů daleko od civilizace.

„Tak tohle je konečná…“ zamumlal jeden z vojáků prohlížeje si plakát s odměnou na vlastní hlavu. „Deset táců na každého z nás a za profes- tedy plukovníka celých patnáct tisíc!“ Plukovník zaklel a po chvíli dodal: „Tak to budeme muset najít pořádnou díru. Už nemůžem věřit nikomu.“ Uběhla hodinka, když velitel opět promluvil: „Znám jeden mlejn. Je to odsud dobrejch … kiláků.“

Věděli, že je čeká náročná cesta. Měli však na výběr? Buď zůstanou v Praze a určitě se dočkají šibenice, nebo se pokusí dostat do Flossmanova mlejna. První akce je čekala hned při dobíhání vlaku. Nezodpovědný člen oddílu pověřen koupí jízdenek zklamal ve svém úkolu a dostal první napomenutí. Vychytralí vojáci, speciálně trénovaní na zamaskování své přítomnosti, schválně nekoupili místenky, aby je nebylo možné později dohledat. Vlak byl přeplněn civilisty, to však nebyl pro špičkové průzkumníky žádný problém. Nenápadně se maskovali na modrém koberci ve vlaku a zádrhel nastal, až když si dvou nešťastníku nevšiml pojízdný minibar.

Po opuštění vlaku je čekala další náročná cesta lesem. Při životě je drželo pouze pomyšlení na klidné dny ve mlejně a špagety carbonara, pro které obětovali  své poslední peníze, aby na místě neumřeli hlady. Úspěšně si prodrali cestu lesem a dostali se až ke starobylému stavení. Největším překvapením pro ně byla bohatá knihovna, jež se nacházela ve druhém patře. Po třech dnech se situace v hlavním městě naštěstí uklidnila, a tak se mohli vojáci bezpečně dopravit zpět.

Martin Míča, Julie Musilová 1.S

By

01/07/2019

Konec sezóny, respektive školního roku 2018/2019

01/07/2019 | By |

Školní pěvecký sbor ukončil sezónu. Spoustu práce věnovanou nácviku na šlovickém soustředění zúročil na dvou vystoupeních. Nejprve 30. června v aule radotínské základní školy při předávání maturitních vysvědčení. Akce proběhla důstojně, za účasti vedení gymnázia, pana starosty, části pedagogického sboru. Absolventi a jejich rodiče naslouchali několika pěkným oficiálním projevům, několika více či méně povedeným vystoupením jiného sboru, tentokrát pěveckého. Jména všech úspěšných maturantů před plným sálem četli Tereza Součková a Martin Pipek. Na odpoledním programu se podíleli i mnozí instrumentalisté, houslistky Bětka Janáková a Anežka Krutská, multiinstrumentalista Ondra Valter, Eva Slavická tentokrát s lyrou a flétnistkami ze 2.S. Projevy pronesli pan starosta Karel Hanzlík, paní ředitelka Jana Hrkalová, pan David Hron a pan třídní profesor Luděk Sedlák. Oficiality se svižně střídaly s neoficialitami. Věřím pevně, že akce splnila svůj účel a všichni odcházeli spokojeni, hrdí a naplněni poselstvím formulovaným v závěrečné písni.

Se školním rokem se COLUMBELLA rozloučila 27. června na schodech gymnázia, které znamenají mnoho. A taky mají báječnou akustiku. S velkým překvapením a potěšením jsme shledali, že se studenti a profesoři po anglicku nevypařili, jak jsme předpokládali, ale naopak, přišli. Byli do poslední chvíle pečlivě schovaní a zašití. Studenti ve druhém patře a pedagogové porůznu. Těsně před půl se najednou posluchači odkudsi vyvalili a obsadili schodiště i židlice před sborovnou. Aby vytvořili jedinečné publikum. Milé. Početné. Chápavé. Se smyslem pro humor. Program byl sestaven podobně jako v aule, jen projevů ubylo. Zazněl vlastně jen jeden, o cestování, uvádějící píseň O Mojžíšovi. Na klavír navíc zahrál pan Matěj Košťák pekelně těžkou Chačaturjanovu tokátu. Mladší z bratří Košťákových skvěle doprovodil další hit o Mojžíšovi.

Na závěr předprázdninového psaní, dovolte laskavě, milí čtenáři, abych na tomto místě odcitovala samu sebe.     Před poslední peckou – Popleteným pochodem – publikum poslouchalo poněkud připitomělý projev počínající písmenem p.

Paní, pánové,

poslouchejte pozorně, protože potřebujete procítit pravou pravdu. Pravdu pravdoucí. Perfektně pochopit přesnou podstatu postupujícího plynutí. Prozřít! Pokorně prožít předešlé, postupně přijmout probíhající, predikovat příští.

Paní představená, Pavle, pekelně přísní pedagogové, překrásné paní, příjemní pánové, pilní panáčci, přičinlivé panenky! Poslyšte původní podobu prastarého pochodu, přinášejícího pozitivní poselství.

Přátelé,

přejeme pěkné prázdniny, plné pohody, příjemných pocitů, perfektního počasí, pospolitosti, personálního pochopení, prima party, pevného přátelství, polepšení politiky, požehnaného pokoje.

Prosté potyček, pohrom, průšvihů, populistické politiky pitomých partají, především pak – pedagogické práce!

Michaela Šreinová

By

01/07/2019

Letní Projektový den aneb Sedm je číslo plnosti

01/07/2019 | By |

7 je počet dní v týdnu. Podle Bible Bůh stvořil svět v sedmi dnech. Jako součet 3 + 4 se číslo 7 pokládalo za symbol plnosti a v rámci judaismu odpovídá řádu přírody. Z hlediska studia je zajímavá informace, že Talmud uvádí pedagogické pravidlo, podle něhož „se nově učená věc musí zopakovat nejméně sedmkrát, než si ji člověk bezpečně zapamatuje.“ (Nedělám si iluze, že je tomu u našich studentů…)

Je to prostě číslo magické a šťastné a právě 7 zajímavých přednášek proběhlo v naší škole žhavého 20. 6. 2019. Velice si vážíme toho, že tentokrát veškerý program zajišťovali sami studenti. A čím jsme se mohli obohatit?

V přízemí jsme se dozvěděli informace o základech sociologie a vybraných tématech od Mgr.Ivana Cukera (absolventa GOP), ve dvojce velmi sugestivně hovořila fotografka Iva Zímová o svých zkušenostech s děním na Ukrajině, o vojenských profesionálech sloužících v Afgánistánu zaníceně hovořil kapitán Mgr. Pavel Stehlík, potraviny pod lupou zkoumali studenti z VŠ chemicko-technologické, co obnáší studium medicíny se studenti dozvěděli od Martina Němce (4. roč. 2. Lékařské fakulty UK), Dorota Gremlicová se podělila o své zkušenosti s chovem exotických zvířat a konečně mistr zvuku doc. Tomáš Zikmund pohovořil o svém oboru, který vyučuje na HAMU, ze svého pohledu pak reflektovala toto téma jeho studentka.

Sedm je číslo plnosti a my jsme v závěru dne museli konstatovat, že jsme ze školy odcházeli naplněni novými poznatky i zkušenostmi. Díky patří studentům-organizátorům i pozvaným odborníkům!

Pavlína Krupová

By

01/07/2019

Výprava 1.S do Lužice

01/07/2019 | By |

Navštívili jsme Budyšín a další místa spojená s dějinami Lužických Srbů, projeli jsme se lodí po rozvětvených ramenech Sprévy a zájezd jsme zakončili v Drážďanech, na které nás připravil český film Oznamuje se láskám vašim, který jsme zhlédli v autobuse. O náletu, který zničil město a který právě tento film zachycuje, jsme diskutovali v dnes již precizně rekonstruovaném městě.

Studenti napsali reflexi společně, každý jednu větu, které potom Honza Matoušek seřadil v kolektivní výpověď.

Anglická zahrada byla využita jako fotbalové hřiště.

Dávejte si pozor, kdy podlezete turnikety na záchod, protože nikdy nevíte, kdo tam může číhat.

Nejvíce mě pobavil můj bratranec, který mi v Primarku na eskalátorech řekl: „Tak teď je má noční můra kompletní.“

Rada do života: sedněte si dopředu a vyspíte se.

S našim průvodcem byla sranda.

Cesta na lodičkách nebyla nijak super zážitková, ale se spolužáky tam byla sranda.

Jestli chcete morče, vezměte si s sebou německy mluvící kamarády.

V hotelu bacha na ještěrky a vrahy.

Vzít si s sebou karty je výborný nápad.

Děti majitelů hotelu jsou prima.

Rozhodně si doma nezapomeňte fotbalový míč, hotel má k dispozici hřiště s brankami.

Dávejte si pozor, z jaké strany dáváte klíč do zámku, nás to stálo Kanadu.

BACHA NA KACHNY!

U osady, co jsme navštívili, prodávají výborné preclíky.

Na nákupy v Primarku bylo málo času.

Film na mně zanechal psychické následky.

Film se mi líbil, byl zajímavý.

Nepamatuju si nic z těch zajímavostí, co nám průvodce říkal.

Na výlet jsem nejel a je mi to líto, protože to prý bylo super.

Na celém výletu byl nejlepší čas trávený pospolu s třídou.

Nechápu, co všichni na tom Primarku mají…

Tenhle výlet jen podporuje můj názor, že moji spolužáci jsou magoři (ale přesto jsou super).

Jsem rád, že někdo nevymyslel nějakou blbost, jako že nám budou odebrány mobilní telefony.

V Drážďanech dělají výbornou zmrzlinu a je jen pár metrů od místa rozchodu.

Výborně jsme si zahráli fotbal, ale bacha na hřišti jsou bodláky a jejich bodliny se vám zaryjí do ruky a nejdou vyndat.

Lodičky byli super a osada taky.

Smiřte se s tím, že vaši spolužáci vás nenechají vyspat.

Cesta busem je unavující, proto je důležité si vzít něco na pobavení.

By

01/07/2019

DOPORUČOVÁNÍ KNIH A ČTENÍ V KNIHOVNĚ

01/07/2019 | By |

V odpoledních hodinách se někteří studenti společně s panem profesorem
Bořkovcem a paní profesorkou Krupovou sešli v knihovně a užili si krásné odpoledne s knihami a příběhy spojenými s nimi. Někteří studenti si přinesli své knihy, aby je mohli svým spolužákům doporučit. Pan profesor přinesl například knihu Prima sezóna od J. Škvoreckého, ze které nám přečetl úryvek a také nám stručně pověděl, o čem vypráví. Já tuto knihu začala před nedávnem číst a zatím vypadá doopravdy dobře. Také jsme si povídali třeba o nové knize od J. Rudiše, která se jmenuje Český ráj. Tu vám všem také doporučuji, protože je podle mě skvělá a stojí za přečtení. Určitě na příští akci v knihovně dorazte, i pokud nebudete mít žádnou knihu, co byste chtěli ostatním doporučit, a pokud nějakou takovou máte, vezměte ji s sebou a můžete nám ji představit. Od ostatních také určitě dostanete spoustu tipů na dobré knížky a užijete si to stejně dobře, jako my.

Matilda Svobodová, 1.S

Poznámka učitele (P.B):
Čtvrtek: Osmnáctiletá studentka 5.S doporučuje ve školní knihovně román Jaroslava Rudiše Český ráj. Čtrnáctileté studentky 1.S ji poslouchají a – jak se mi zdálo – z ní nespouštějí oči.

Pátek: 1.S píše test z mluvnice. Autorka výše uvedeného článku je dříve hotova a ptá se, jestli si může zatím číst. Procházím mezi lavicemi a ptám se jí, co čte. „Český
ráj,“ odpovídá. „Vypadá to zatím dobře.“

Poznámka učitelky (P.K.):
Těchto příjemných setkání bylo během roku několik a příští rok v této aktivitě chceme pokračovat. Kupříkladu první setkání v září se bude věnovat doporučování četby k maturitě. Jste srdečně zváni!

By

30/06/2019

GEOGRAFICKO-EKOLOGICKÁ EXKURZE 2.S DO KRKONOŠ

30/06/2019 | By |

V sobotu 22. 6. 2019 jsme se my, žáci 2.S, s pedagogickým doprovodem pana profesora Dostála a paní profesorky Markové vydali na tři dny do Krkonoš.

Po zábavné cestě vlakem do malebného městečka, Svobody nad Úpou, nás  čekalo stoupání k Rýchorské boudě. Ubytování  se nám všem líbilo, zaměstnanci nás přívětivě přivítali a dobrou večeří nám vyčarovali úsměvy na tvářích. Po večeři nás, stejně jako následující den, čekala poučná přednáška. Jedné se ujala boudařka a my se dozvěděli něco nového o Rýchorské boudě. Druhý večer nás navštívil člen horské služby z KRNAPu, který nám řekl něco málo o historii i o samotném parku. Druhý den našeho výletu nás čekala celodenní túra na Pomezní boudy a zase zpátky. Třetí a zároveň poslední den jsme exkurzi zakončili ve Dvorském lese a po obědě nás čekala už jen cesta domů.

Exkurzi jsme si všichni moc užili a doufáme, že se do Krkonoš co nejdříve vrátíme, ať už se školou, nebo sami.

Michaela Šimánková, 2.S

By

30/06/2019

Celostátní přehlídka SOČ v Opavě

30/06/2019 | By |

14-16. června se uskutečnila v Opavě celostátní přehlídka 41. ročníku Středoškolské odborné činnosti. Tato akce byla poslední metou celoroční usilovné práce a snažení skoro tří set studentů ze všech koutů republiky. Soutěží se v osmnácti oborech od matematiky, zdravotnictví, ochrany životního prostředí přes architekturu a stavebnictví, elektrotechniku, zemědělství, ekonomii až po tvorbu učebních pomůcek, psychologii, politologii a teorii kultury, umění a umělecké tvorby. Do celostátního kola postupuje po krajských kolech 16 nejlepších prací z každého oboru. Více

By

30/06/2019

Hlavně ať mě nepředběhne primán

30/06/2019 | By |

Když běží učitel štafetový běh a slyší za sebou kroky, chtěl by zrychlit, ale nemá sílu. Nechce se otočit a přemýšlí, kdo ho dohání. Doufá, že nejde o dívku, ačkoli nechce úroveň ženského běhu snižovat. Jestli je to dívka, ať je aspoň z nejstaršího ročníku, říká si. Nebo druhého nejstaršího. Jestli to je kluk, ať mě proboha nepředběhne primán! A když mě bude míjet, ať hlavně neříká s širokým úsměvem bezstarostný vtip, na který bych musel odpovědět, což by znemožnil můj mělký dech. Možná si to říká jen netrénovaný češtinář. Ale co asi běželo hlavou všem studentům?

Ke všem zmíněným soubojům došlo, protože štafetového běhu se tradičně účastní tým učitelů, ale především šestičlenné chlapecké a šestičlenné dívčí družstvo z každé třídy. Ti, kteří běžet nechtěli nebo se neprotlačili do nabitých sestav, se rozmístili podél trati a férově povzbuzovali všechny běžce včetně učitelů, jelikož si uvědomovali, že v červnovém horku je jakýkoli čas úctyhodný. Jediní, kteří neběželi ani nefandili, byli šachisté, kteří svůj turnaj odehráli v budově školy. Celkové vítězství si vybojovala 3. S před 4.S na druhém a 2. A na třetím místě. Vůbec nejrychleji proběhl 2,5 km dlouhou trať Jáchym Ševčík z 5. S mezi chlapci a Anna Marešová z 1. S mezi dívkami.

Některým ale běh nestačil a po jeho skončení se zapojili ještě do turnaje v beach volejbale a fotbale. V něm se urodilo také možná největší překvapení, když celkové vítězství slavili nejmladší studenti z  1. S, což autor článku za celou svou pedagogickou kariéru na žádném sportovním dni ještě neviděl.

Martin Bořkovec