Image Image Image Image Image Image Image Image Image

By

01/07/2019

Konec sezóny, respektive školního roku 2018/2019

01/07/2019 | By |

Školní pěvecký sbor ukončil sezónu. Spoustu práce věnovanou nácviku na šlovickém soustředění zúročil na dvou vystoupeních. Nejprve 30. června v aule radotínské základní školy při předávání maturitních vysvědčení. Akce proběhla důstojně, za účasti vedení gymnázia, pana starosty, části pedagogického sboru. Absolventi a jejich rodiče naslouchali několika pěkným oficiálním projevům, několika více či méně povedeným vystoupením jiného sboru, tentokrát pěveckého. Jména všech úspěšných maturantů před plným sálem četli Tereza Součková a Martin Pipek. Na odpoledním programu se podíleli i mnozí instrumentalisté, houslistky Bětka Janáková a Anežka Krutská, multiinstrumentalista Ondra Valter, Eva Slavická tentokrát s lyrou a flétnistkami ze 2.S. Projevy pronesli pan starosta Karel Hanzlík, paní ředitelka Jana Hrkalová, pan David Hron a pan třídní profesor Luděk Sedlák. Oficiality se svižně střídaly s neoficialitami. Věřím pevně, že akce splnila svůj účel a všichni odcházeli spokojeni, hrdí a naplněni poselstvím formulovaným v závěrečné písni.

Se školním rokem se COLUMBELLA rozloučila 27. června na schodech gymnázia, které znamenají mnoho. A taky mají báječnou akustiku. S velkým překvapením a potěšením jsme shledali, že se studenti a profesoři po anglicku nevypařili, jak jsme předpokládali, ale naopak, přišli. Byli do poslední chvíle pečlivě schovaní a zašití. Studenti ve druhém patře a pedagogové porůznu. Těsně před půl se najednou posluchači odkudsi vyvalili a obsadili schodiště i židlice před sborovnou. Aby vytvořili jedinečné publikum. Milé. Početné. Chápavé. Se smyslem pro humor. Program byl sestaven podobně jako v aule, jen projevů ubylo. Zazněl vlastně jen jeden, o cestování, uvádějící píseň O Mojžíšovi. Na klavír navíc zahrál pan Matěj Košťák pekelně těžkou Chačaturjanovu tokátu. Mladší z bratří Košťákových skvěle doprovodil další hit o Mojžíšovi.

Na závěr předprázdninového psaní, dovolte laskavě, milí čtenáři, abych na tomto místě odcitovala samu sebe.     Před poslední peckou – Popleteným pochodem – publikum poslouchalo poněkud připitomělý projev počínající písmenem p.

Paní, pánové,

poslouchejte pozorně, protože potřebujete procítit pravou pravdu. Pravdu pravdoucí. Perfektně pochopit přesnou podstatu postupujícího plynutí. Prozřít! Pokorně prožít předešlé, postupně přijmout probíhající, predikovat příští.

Paní představená, Pavle, pekelně přísní pedagogové, překrásné paní, příjemní pánové, pilní panáčci, přičinlivé panenky! Poslyšte původní podobu prastarého pochodu, přinášejícího pozitivní poselství.

Přátelé,

přejeme pěkné prázdniny, plné pohody, příjemných pocitů, perfektního počasí, pospolitosti, personálního pochopení, prima party, pevného přátelství, polepšení politiky, požehnaného pokoje.

Prosté potyček, pohrom, průšvihů, populistické politiky pitomých partají, především pak – pedagogické práce!

Michaela Šreinová